Spojené státy nevyvážejí jenom demokracii, ale také spoustu dalších užitečných věcí. Třeba automobilové kategorie.
Takový pick-up s pohonem všech kol byl na východní straně Atlantiku
donedávna zjevení stejně exotické, jako je v zemi neomezených možností
zjevem běžným. Pro případ, že byste to náhodou nevěděli:
nejprodávanějším autem vůbec je v celosvětovém měřítku pokrevní
příbuzný stroje, o kterém dnes bude řeč, Ford série F. Modrý ovál jich
v severní Americe za rok prodá téměř milion.
To Ranger má
podstatně skromnější ambice. Koneckonců, tady v Evropě máme menší
všechno, dokonce i pick-upy a jejich tržní potenciál. Ford však nemohl
tento segment ignorovat. Zejména japonské automobilky jsou v nabídce
pick-upů velice aktivní: Mitsubishi, Toyota, Mazda i Nissan mají v ohni
svoje želízka.
S chromem i bez
Nový Ranger
dostal moderní drsný výraz s řadou ostrých hran, ohromnou maskou s
dvojicí chromovaných lišt a do šířky vytaženými blatníky. Ve verzi XLT
vypadá opravdu dobře a bude přitahovat nejen ten druh zákazníků, kterým
přijde jako dobrý nápad zdolávat náročný terén mezi obchodními domy
Tesco a Ikea v defenderech nebo géčkových mercedesech.
Kromě
nóbl verze Double Cab XLT, zdobené zvenku chromem a uvnitř kůží, Ford
přirozeně nabízí i varianty Cab a Super Cab, které jsou více skutečným
pracovním náčiním a méně veřejnou deklarací osobního vkusu.
Trocha čísel
Číslům
jakéhokoliv druhu na autowebu zpravidla nepřikládáme příliš velký
význam, ale auto této kategorie si koupí hlavně lidé, pro něž jsou
některá numera rozhodující. Takže, tady je máte.
Nájezdové úhly
32° vpředu, 21° vzadu a přechodový úhel 28° by měly umožnit zdolání i
velmi svízelných překážek (ne, teď nemyslím betonový ostrůvek na
parkovišti před hypermarketem), zatímco světlost 205 mm zaručí, že
nenecháte spodní kryt motoru na nejbližším železničním přejezdu.
Provedení
Double Cab nabízí kromě slušného prostoru pro nohy všech cestujících
ještě pořád dost velkou korbu, konkrétně o objemu 1266 l. A protože
užitečné zatížení Rangeru činí krásných 1075 kilogramů, můžete se při
víkendovém nákupu pořádně rozšoupnout.
Vzhledem k částečnému
zacílení na správného životního stylu dbalou cílovou skupinu Ford
moudře odolal pokušení sáhnout po nějakém starším turbodieselu z
užitkových modelů a osadil Ranger moderním motorem TDCi 2,5 l. Má
většinu chytrých technologií, které znáte z osobních aut: přímé
vstřikování common-rail, turbodmychadlo s variabilní geometrií, dva
vyvažovací hřídele nebo mezichladič.
Na silnici
Na
prezentaci v rakouských Alpách jsme se krátce svezli s nejvyšší verzí
XLT, ale počasí proměnilo plánovaný průjezd zasněženými horskými
průsmyky v poklidnou selanku. Asfalt byl většinou suchý a rakousky
dokonalý, jen v polohách okolo dvou tisíc metrů nad mořem ležela na
cestě vrstva uježděného sněhu.
Je jasné, že pohon všech kol se v
takových podmínkách nemusel moc namáhat. Při pohonu pouze zadní nápravy
nepotřebovala poháněná kola, zatížená jen symbolickými čtyřmi
padesátikilogramovými pytli s pískem, moc přemlouvat k protočení.
Zařaďte ale 4x4 a Ranger poslušně vyšplhá i docela dramaticky
vyhlížející stoupání.
Přecházet mezi pohonem dvou a čtyř kol
můžete i za jízdy a kdyby se náhodou na příjezdové cestě k multikinu
vytvořila obzvlášť záludná louže (já vím, už to není vtipné), máte k
dispozici ještě redukci.
Turbodiesel - zejména díky dvojici
vyvažovacích hřídelí - velmi úspěšně tají svoje užitkové kořeny, v
cestovním tempu neobtěžuje klepáním a kdekoli nad 2000 ot./min.
zatahuje s příjemným důrazem. Ne, není to stejná liga jako třeba
dvoulitrové TDCi z Mondea. Ale má k němu blíž, než byste byli ochotni
uvěřit.
Příslovečně dokonalé rakouské silnice umožnily prostému
podvozku (přední lichoběžníky jsou odpruženy zkrutnými tyčemi, tuhá
zadní náprava pruží na listových perech) předvést svoji lepší stránku.
Otázkou je, nakolik si zachová svou poddajnost na mizerném českém
asfaltu.
Říct, že Ranger se ovládá jako normální auto, by nebyla
pravda. Na to je příliš velký, citelně se naklání a řízení má vůli,
jaká přestala být ve světě osobních aut považována za akceptovatelnou
před dobrými dvěma dekádami. Jezdí se s ním ale příjemně a nejeden
populární off-road by mu mohl leccos závidět.
Úzká cílová skupina
Na
terénní pick-up je Ranger pozoruhodně civilizovaný stroj. Těžko si ale
umím představit větší počet lidí, kteří by v našich končinách
potřebovali k životu velké terénní auto s otevřenou korbou. V Americe
je Ford série F nejprodávanějším autem nikoliv proto, že Američané jsou
nevzdělaní a jedí hamburgery, nýbrž proto, že nejlépe splňuje
motoristické potřeby velké části z nich.
Jasně, my Evropané si
tahle auta kupujeme proto, že se nám líbí, jak drsně a účelně vypadají.
Nic proti. Prokažte mi však laskavost. Nevyprávějte pak všem okolo, že
jste Ranger nutně potřebovali. Protože naposledy, když jsem to zkoušel,
mě do Teska celkem bez problémů dovezlo i Mondeo kombi.
www.autoweb.cz
